Zákon upravující dědictví rozlišuje šest tříd dědiců a řadí je podle jejich nároku na dědictví. Nový občanský zákoník zavedl šest dědických tříd. Pokud žádný dědic neexistuje (není ustavený ve smlouvě, závěti nebo nevyplyne ze zákona), potom připadá dědictví státu.
- První třída dědiců. Sem spadají zůstavitelovy děti a manžel/ka nebo registrovaný partner. Ty dědí stejným dílem. Pokud nějaké dítě nedědí, přechází podíl na jeho potomky, tedy zůstavitelova vnoučata.
- Druhá třída dědiců. Když nedědí potomci, rozdělí si dědictví rovným dílem manžel (nebo registrovaný partner) a rodiče. Do této kategorie spadá i ten, kdo žil se zesnulým minimálně rok před jeho skonem ve společné domácnosti, případně byl na zůstaviteli existenčně závislý.
- Třetí třída dědiců. Pokud nejsou dědici v předchozích třídách, dědí sourozenci, případně jejich děti (neteře či synovci zůstavitele).
- Čtvrtá třída dědiců. Pokud nejsou dědici v předchozích třídách, rozdělí se o zůstavitelovu pozůstalost stejným dílem jeho prarodiče.
- Pátá třída dědiců. Ačkoli je nezvyklé, aby dědili prarodiče, zákon pamatuje i na praprarodiče, ti dědí v páté třídě.
- Šestá třída dědiců. Pokud nejsou dědici v předchozích třídách, zdědí majetek prasynovci a praneteře, resp. děti zůstavitelových prarodičů (strýcové a tety zůstavitele). V případě, že zůstavitel nemá strýce ani tety, přechází právo dědit na jejich děti, tedy na bratrance a sestřenice zůstavitele