Pozor na šablonovitá řešení pokročilých strategií ochrany a správy majetku. Nefungují. Proč?

Stejnou situaci jste už přece viděli stokrát a moje bude určitě taky jako přes kopírák. Častá rétorika, která se objevuje  ze strany potenciálních klientů naší společnosti.
Mají pravdu? ANO i NE. Ano v tom, že obdobná řešení jsme už dělali stokrát, ale rozhodně nemají pravdu v tom, že je možné přistupovat k projektům šablonovitě a s nacvičenou odbornou rutinou.

Proč?

V případě pokročilých strategií ochrany a správy majetku se úspěch finálního řešení často neskrývá v pouhé technicko-právní stránce, ale v celém navrženém procesu, kterým si rodina prochází a na jednotlivé účastníky má až transformační účinky. I když se může zdát, že zadání jednotlivce nebo rodiny je s jinými projekty totožné, hlavním znakem námi navrženého procesu je nutná variabilita přístupů k jednotlivým řešeným problémům a tvůrčí přístup. Ač mají projekty často stejné vstupní zadání, motivaci zadavatele, sledují stejný cíl nebo mají podobné prvky, každý záměr klienta je svým způsobem neopakovatelný a originální.

Čím je dána variabilita a unikátnost řešení:

➲ Čas realizace projektu
➲ Životní fáze, ve které je rodina
➲ Počet členů rodiny a jejich potřeby
➲ Velikost a struktura majetku
➲ Potenciální hrozby
➲ Daňová rezidentura
➲ Středisko životních zájmů
➲ Osobní preference na právní formu držby majetku
➲ Citlivost na riziko a jeho vnímání
➲ atd.

Všechny tyto rozdíly mají vliv na to, že není možné přistupovat k projektům s nacvičenou odbornou rutinou, ale od počátku tak, jako by byl každý klientský případ novou a předtím nikdy nerealizovanou záležitostí. Právě tento přístup k řešení situace klienta i fakt nutnosti plánovat nejistou budoucnost významným způsobem ovlivňuje výslednou podobu řešení.

Toto nijak nepopírá možnost využití analogie a zkušeností z předchozích klientských případů, ale je kriticky nutné se vyvarovat šablonovitému zpracování projektů, protože přísloví „Co jednomu lékem, druhému jedem.“ prostě platí.